!!! Nikdo není tak slabý, aby nemohl pomáhat druhým !!!

Srpen 2014

Islám II. - pokračování

8. srpna 2014 v 8:38 | P.pabián |  Články
str. 175 - zásadní postoj muslimských bojovníků!
Může se stát pouze jedna ze dvou věcí, jež jsou obě dobré - buďto vítězství, nebo mučednictví.
(bojovat je snadné pro fanatiky, kteří uvěří, že jsou jen dvě možnosti jak boj /či např. teroristický čin/ může dopadnout - vítězství nebo smrt a okamžitý přesun do ráje....vzhledem k bídě tohoto světa a slabosti těla je skoro lepší to druhé, ne...?)

str.182
Na to mu (Muhammad) řekl: "Běda ti! Přestup k islámu a řekni: Prohlašuji, že není jiného boha kromě Alláha a že Muhammad je Alláhův prorok, než ti usekne hlavu." A tak se Abú Sujfán přiznal k pravdě a konvertoval k islámu.
(jeden z představitelů Mekky/z hlediska islámu modloslužebník a nepřítel/ uznal Alláha, ale dál měl pochybnosti o Muhammadovi jako prorokovi....a máme tu další příklad mírového šíření islámu - uznáš nebo ti usekneme hlavu - tomu se říká "přiznat se k pravdě" a stát se "dobrovolně a s radostí" muslimem)

str.184-185
Prorok nařídil svým velitelům, aby nebojovali s nikým kromě těch, kdo na ně zaútočí. To se však nevztahovalo na některé nepřátele Alláha, které nařídil zabít, i kdyby se skrývali v závěsech samotné Ka´by. Jedním z nich byl Abdulláh bin Sa´d, jehož zabití Alláhův prorok nařídil, protože se poté, co konvertoval k islámu a pomáhal Prorokovi se zapisováním zjevení, vrátil k uctívání model, odešel domů a ukryl se u svého bratra.
(ajaj...někdo tak blízký Muhammadovi si to s uctíváním Alláha a Proroka rozmyslel...?, copak asi o charakteru Proroka a jeho zjevení věděl...?)
Dalším kdo měl být zabit, byl muž..... (který...)
Poté se navrátil k uctívání model a žil se dvěma zpěvačkami, které zpívaly písně urážející Alláhova proroka; ten je proto nařídil zabít i s jejich pánem.
Také další člověk, který urazil dvě Prorokovi dcery, byl zabit...
(trest smrti za urážky Muhammada nebo jen jeho dcer; srovnejme s Ježíšem /budeme-li jej brát také jako proroka/ -ten, už neprávem odsouzen /tedy zdaleka ne JEN urážen/, ukřižován a umírající se modlí za své vrahy - Lukáš 23:34 - Ježíš řekl: "Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí."; Muhammad dává sekat hlavy pro hanlivé písně)

str.187
(po dobytí Mekky)Prorok vyslal výpravy do okolí, které měly zvát lidi k Alláhovi, ne je ale zabíjet. Chálid však jednou použil násilí proti lidem kmene Džadhíma a několik jich zabil.
(po několika letech opravdu "mírového" /krvavého/ šíření islámu nebylo pro všechny obyvatele blízkého i vzdáleného okolí těžké pochopit o co v islámu jde...; dokonce i opravdu mírová misie se v islámu občas zvrtne...)

str.193 (po krátké době opět válečná výprava - vítězná)
Když se Prorok zeptal hawázinských vyslanců, co se stalo s Malikem (vůdce nepřátel), řekli mu: "Je teď v al-Tá´ifu." Prorok řekl: "Vzkažte mu, že pokud ke mně přijde jako muslim, vrátím mu jeho rodinu a majetek a dám mu sto velbloudů." Malik nabídku přijal a přestoupil k islámu; stal se váženým věřícím a Prorok ho pověřil vedením tří kmenů, které přijaly islám. Pod jeho velením pronásledovali modloslužebníky.
(také forma misie:-) - nabídka k přijetí islámu - nezabijeme či nezotročíme tvou rodinu, vrátíme ti ukradený majetek, něco ještě přidáme, dostaneš funkci spojenou s vysokými zisky a budeš za nás zabíjet....kdo by odolal? - ideální kariéra správného islamisty!)

str.194
Poté, co Prorok vrátil zajatce, které sebral v Hunajnu, chtěl vyrazit na cestu, ale jeho následovníci se začali dožadovat: "Rozděl naše podíly velbloudů a ovcí." Nakonec ho dav přitlačil ke stromu tak, že mu strhl plášť z těla. Vykřikl: " Hanba! Vraťte mi můj plášť! U Alláha, kdybyste pochytali tolik zvířat, kolik je stromů v Tihámě, rozdělil bych je mezi vás! Nikdy jsem nebyl lakomý, zbabělý, ani jsem vám nelhal!" Otočil se k velbloudovi a vytrhl mu ze zadku chlup. Zvedl ruku, v které chlup držel, a řekl: "Nad pětinu svého podílu jsem si neponechal nic víc než tento chlup."
(výchova vlastním jednáním přináší své ovoce - lump, chamtivec, zloděj, lhář a násilník učiní to stejné ze svých učedníků a následovníků!)

str.201
(Muhammad je pozván, aby se pomodlil v nové mešitě, on ji místo toho nechá vypálit i s lidmi jen proto, že obdržel "zjevení" od Alláha o údajných zlých motivech, nevěře a nebezpečí rozkolu mezi věřícími!)

str.206
Když Abú Bakr a muslimové, kteří ho doprovázeli, odešli, byla Alláhem seslána Deklarace zproštění. Ta prohlašovala, že Alláh a Jeho prorok jsou po této pouti zbaveni povinnosti dodržovat jakékoliv smlouvy, které dříve s modloslužebníky uzavřeli.
(jaký to rozdíl oproti Hospodinu, jenž je Bohem smlouvy a porušování smluv vidí jako jeden z nejhorších hříchů...; a znovu - skrze koho že byla "deklarace" seslána?)

str.207
Když uběhly čtyři měsíce, instrukce pro Muhammada pokračovaly: "A až uplynou posvátné měsíce, pak zabíjejte modloslužebníky, kdekoliv je najdete, zajímejte je, obléhejte je a chystejte proti nim všemožné nástrahy!
(všemožné nástrahy - lsti, podvody, léčky, finty, sliby o kterých vím, že nebudou splněny...)

Str.212
Všichni Židé nebo křesťané, kteří chtějí setrvat ve svém náboženství, od něj nemají být odvraceni, musí ale platit jeden zlatý dinár nebo jeho cenu v šatech. Ten, kdo platí, bude chráněn Alláhem a Jeho prorokem, kdo ale zaplatit odmítne, je nepřítelem Alláha a Jeho proroka stejně jako všech věřících.
(k jinověrcům se postupně dostávaly tyto zprávy a vyhlášky /od str.206/ a tak měli vskutku "svobodnou volbu"....většinou tedy "volili" platit, ale jistotu stejně neměli žádnou vzhledem k právu muslimů nedodržovat smlouvy)

Mé osobní stručné zhodnocení Muhammadova životopisu a zároveň základů islámu zní:
Nenalézám v něm mnoho zajímavého, hodnotného a originálního. Z velké části vidím Muhammadovo učení sepsané v koránu jako překroucenou kopii učení Starého a Nového zákona, tedy judaismu a křesťanství, které je ovšem velmi rozmělněné a poznamenané dobovými kmenovými zvyky kočovných i městských arabů. Vidím určitou Muhammadovu snahu pozvednout a proměnit tehdejší arabské modloslužebnictví (z tohoto pohledu je islám asi posunem) k čemuž použil právě křesťanskou a židovskou tradici, především v teologii "víry v jednoho Boha". V praxi je ale od počátku patrná absence morálních a charakterových hodnot, které by byly přeneseny do základů islámu. Tyto hodnoty nebyly z tradičních náboženství převzaty a zakotveny v koránu, namísto toho je od počátku vidět velký vliv nízkých motivů založených na nejhorších lidských pudech a jim přizpůsobené standardy chování a jednání, jako násilí, působení strachu, vyhrožování, lest, ziskuchtivost, boj o moc, přetvářka, určující okolnosti namísto pravdy, netolerance, šíření nenávisti, lež, atd.
Je s podivem, že se islám po Muhammadově smrti nejen udržel, ale dokonce tak rozšířil, jak to vidíme dnes. Myslím, že tomu hodně napomohlo to, že vznikl a šířil se právě v té oblasti odkud pochází a kde byli a jsou lidé zvyklí žít určitým způsobem. Nepociťují tolik absenci svobody (a tím dnes například demokracie) a jsou přístupnější nějaké formě diktatury, třeba náboženské.
Nemyslím si, že islám je od začátku do konce agresivní a násilnický, ani že neexistují mírumilovní učitelé islámu či jednotliví muslimové, ale domnívám se, že pokud muslim chce(!) být agresivní, chce být například teroristou, chce jakýmkoli způsobem bojovat s jiným náboženstvím či Západem, případně nevěřícími vůbec, chce ponižovat například ženy nebo jiné rasy, chce nějakým způsobem omezovat svobodu obyvatel, prostě chce obecně zdůvodnit a obhájit nějaké zlé jednání, pak to má v rámci islámu a koránu velmi jednoduché a skutečně mu lze jen velmi těžko vyčítat, že by se přitom zpronevěřil své víře! Každé náboženství i jeho písemný kodex se dá zneužít (včetně Bible), ale v případě islámu je práce s překrucováním a lámáním veršů v koránu do potřebného výkladu, abychom jimi obhájili například násilí, ne příliš složitá (jistě menší než přesvědčovat například budhisty, aby v poušti nacvičovali střelbu s kalašnikovů a připevňování bomb pod auta či na těla dětí).
Nedávno jsem na nějakých muslimských stránkách četl článek, který vycházel ze stejných zdrojů jako tento můj článek, avšak snažil se dokázat pravý opak, tedy že islám je ryze mírumilovné náboženství (jsou to někdy paradoxy:-)...vzpomínám si na články Svědků Jehovových ve kterých šlo o vyvracení některých klasických křesťanských dogmat a používalo se k tomu úplně stejných veršů z Bible, kterých křesťané používají k ohajobě oněch dogmat:-)). Autor článku obhajující islám sice použil více citátů mluvících o míru a lásce a naopak mnohé verše, jež jsem použil já, vynechal nebo je alespoň vysvětloval jinak, ale zcela neznalému čtenáři by se opravdu mohlo zdát, že náboženství, které občas mluví o míru, pokoře, odpuštění či soucitu, přece nemůže být zlé. S touto tezí ale nemohu souhlasit. Domnívám se, že náboženství, které má ve svém fundamentu (ve svých kořenech a podstatě) agresivitu, netoleranci a násilí, se může také zmiňovat a občas i projevovat velmi soucitně a mírumilovně vůči svému okolí (obvzláště ke svým souvěrcům, příbuzným, apod.), ale naopak to neplatí - náboženství jehož podstatou je láska k bližnímu, mírumilovnost a pokora, se nemůže projevovat násilně (jsem si vědom existence křesťanských teroristů, třeba v Severním Irsku nebo extrémistů židovských, nicméně je jich nepoměrně méně než těch muslimských což je dáno právě tím, že nejednají v souladu s Biblí, ale naopak příkře porušují svá vlastní přikázání a za druhé...pokud jsou dopadení, tak jsou ve svých zemích také odsouzeni...a jejich náboženský kodex (Písmo) jim za vraždění neslibuje ráj, nýbrž věčné zatracení).
Nepovažuji se za znalce islámu a koránu a jsem dalek toho, abych znevažoval a zatracoval mnohé poctivé, slušné a mírumilovné muslimy po celém světě, obvzláště když v tomto náboženství vyrostli a byli vychováni, ale s tím co vím a jak tomu rozumím, mám jasno - muslimem nejsem a nikdy nebudu (ačkoli, kdo ví, ještě jsem šavli nad hlavou neměl:-)).

Pavel Pabián
www.prevence-pabian.blog.cz

Islám I.

8. srpna 2014 v 8:37 | P.pabián |  Články
ISLÁM

MUHAMMAD - Život Alláhova Proroka (Ibn Ishák)
(výběr citátů, zvýraznění, podtržení a komentáře autor)
str.67-68
Když dal Alláh svému Prorokovi povolení vést válku, podmínkou slibu věrnosti islámu se stal slib ochoty okamžitě se účastnit boje. Na prvním setkání na kterém byl složen slib věrnosti "po způsobu žen", tomu tak nebylo. Alláh ještě nedal svému Prorokovi povolení bojovat. Nedal mu povolení ani k vedení války, ani k prolévání krve, ale pouze ke zvaní lidí k Alláhovi, k trpělivému snášení urážek a k odpouštění nevědomým.
(bylo jich jen pár a byli odmítáni a někdy pronásledováni ve smyslu vyháněni....srovnání s prvními křesťany v Izraeli, natož později v Římě /kde byli například házeni lvům/, bylo obtížné udržet si své nové náboženské přesvědčení, natož přesvědčit a získat další souvěrce, takže okolnosti určovaly způsob misie, který byl pokorný a mírumilovný)

Alláh proto povolil Muhammadovi bojovat a pomáhat si proti těm, kteří je tyranizovali. První verš, kterým mu povolil vést válku a začít prolévat krev, byl: "Povolení je dáno těm, kteří bojují proti těm, kteří je utiskují, a Alláh může pomoci těm, kteří byli vyhnáni ze svých domovů pouze kvůli tomu, že řekli ,Naším Pánem je Alláh'."
(stále jich nebylo mnoho, takže těm kteří trpěli pro svou víru bylo povoleno se bránit)

Pak přišel další verš: "Bojujte proti nim, dokud nevymizí všechno pokušení - dokud jsou věřící pokoušení zavrhnout své náboženství - a dokud všechno náboženství nebude Alláhovo," tedy dokud nebude uctíván pouze Alláh a nikdo jiný.
Protože nyní bylo zaručeno povolení k boji, Alláhův prorok na druhém setkání přijal věrnost pouze od těch lidí, kteří přísahali bojovat za něj a za svého Pána proti všem lidem. Jako odměnu jim slíbil ráj.
(počet islamistů vzrostl /několik set?/ a s ním okamžitě vzrostla i agresivita proroka...; nebylo možné se stát muslimem bez ochoty zabíjet "nevěřící" a bez poslušnosti Muhammadovi a Alláhovi, takže každá konverze k islámu znamenala automatiky nárůst počtu bojovníků; už nešlo o to, udržet si svou víru, ale o zničení /samozřejmě podle možností/ všech ostatních náboženství)

str.95
Někteří muslimové se snažili udržovat spojení s Židy kvůli slibům, které mezi nimi byly během let nevědomosti.
(prostě chtěli zachovat přátelství, mír a také respekt k jejich víře, který jim dříve zaručili...!)
Alláh ale zjevil následující verš, který taková spojení zakázal: "Neudržujte přátelství s nikým kromě svých lidí. Jiní by vás jistě zkazili.
(žel, setkal jsem se s podobným postojem i mezi křesťany, nicméně Nový Zákon nic takového implicitně nepožaduje /naopak - 1.K 5,9-13; Mt 5,9-16/, snad s vyjímkou manželství s nevěřícím či úzké spolupráci na zlé věci - 2.K 6,14-17)

Jednoho dne vstoupil Abú Bakr (nejbližší spolupracovník Muhammada) do židovské školy a zjistil, že mnoho z nich je shromážděno okolo muže jménem Finhás. Byl to doktor a rabín a byl s jiným rabínem jménem Ašjá. Abú Bakr řekl Finhásovi: "Běda tobě. Boj se Alláha a přihlas se k islámu!"
(opět obrovská žárlivost a strach, že by někdo zastínil Muhammada, vždyť lidé se shromažďovali kolem rabína i bez pohrůžky násilím:-); zároveň asi nešlo o přátelské přesvědčování a férovou diskuzi když první slova nepozvané návštěvy jsou - běda tobě!)

str.109
Poté co Alláh povolil loupení, nařídil, aby čtyři pětiny vždy připadly kořistníkům a jedna pětina Jemu a jeho prorokovi...
(prostě normální šéf loupežníků....dostává díl lupu i když se akce přímo nezůčastnil; a skrze koho že Alláh toto nařízení vyhlásil, nebyl to náhodou Muhammad sám...?)

str.120
Krátce po svém návratu (z vítězné bitvy proti Kurajšovcům) shromáždil Prorok na tržnici Židy a promluvil k nim: "Přihlašte se k islámu předtím, než vás Alláh potrestá stejně, jako potrestal Kurajšovce!"
(vskutku mírumilovné a tolerantní šíření víry mezi ostatní náboženství)

str.122
A těm, kdož jsou nevěřící, řekněte, že přestanou-li (s čím že to?, aha, věřit po svém...), bude jim odpuštěno to, co se již stalo. Jestliže však znovu začnou, pak naplní se obvyklý osud předešlých. Bojujte tedy proti nim, aby už nebylo pokušení k odpadlictví a aby všechno náboženství bylo jen Boží.
(proč takový strach z konkurence židů, křesťanů či modloslužebníků, když je islám, Alláh a Mohamed o tolik převyšují...? - moderní terminologie tomu říká likvidace konkurence s použitím jakýchkoli prostředků včetně fyzické likvidace)

str.123
Zde prorok povzbuzuje k boji a slibuje, že 20 mužů porazí 200 a 100 mužů pobije 1000 s pomocí Alláha....muslimům se to ale nezdálo:-) a tak prorok nahradil verš jiným....zmírnil zaslíbení na - 100 porazí 200 a 1000 porazí 2000 (srovnej s mnoha příběhy a zaslíbeními v Bibli, které jsou mnohem neuvěřitelnější...!!!)...pak pokračuje:
To znamená, že musí bojovat s nepřítelem, který by je převažoval v počtech ne víc než dva proti jednomu, ale je jim povoleno stáhnout se, pokud se setkají s větší přesilou.
(slabí lidé ve víře?... nebo slabý, limitovaný Alláh?...rozhoduje Bůh a víra nebo okolnosti?)

str.123
Alláh řekl: "Hledali jste výkupné a světská potěšení, ale Alláh chce život budoucí", což znamená, že mohou zabíjet, aby šířili Jeho náboženství, které je cestou k příštímu životu.
(zde je jasně dáno do souvislosti šíření islámu a zabíjení!!!)

str.164
Rci těm z kočovných Arabů, kteří vzadu zůstali: "Budete vyzváni k boji proti lidu obdařenému velkou bojovností; a budete proti nim bojovat, leč by přijali islám. Uposlechnete-li, Bůh vám dá odměnu překrásnou, avšak obrátíte-li se zády, tak jak jste se již obrátili dříve, potrestá vás trestem bolestným."
(vlažní a nerozhodní Arabové jsou motivováni odměnou za válčení a trestem za neválčení; bojovat s nevěřícími je nutnost!...pokud a dokud nepřijmou islám!)


str.167
V sedmém roce hidžry vyjel Prorok se šestnácti stovkami následovníků na výpravu proti židovskému kmeni z Chajbaru, vzdáleného sto mil.
(takto vzdálený kmen jej jistě neohrožoval....šlo čistě o loupežnou výpravu plnou vraždění, mučení, loupení, znásilňování, apod.; celá 20.kapitola Chajbar, str.167-171, svědčí o zvrácené morálce Muhammadově....ziskuchtivost, vyděračství, mučení, zabíjení, uzavírání a dodržování smluv jen pokud a dokud mi to vyhovuje...viz např. str.169 - 170)

str.168
Prorok obsazoval jednu židovskou pevnost za druhou a cestou bral zajatce. Mezi nimi byla Safíja, žena chajbarského náčelníka Kinána, a její dvě sestřenice. Prorok si vybral Safíju pro sebe.

Str.169
Asi po deseti dnech si Židé uvědomili marnost snahy o obranu, proto požádali o mír a o to, aby byli ušetřeny jejich životy. Prorok souhlasil, protože již dobyl všechna další území. Kinána, manžel Safíje, byl strážcem pokladnic kmene, a proto byl přivden před Proroka, který se ho zeptal, kde jsou ukryty. Kinána ale odmítl místo prozradit.
(nic neprozradil, tak ho mučili ohněm a nakonec mu usekli hlavu....rozumnějme - ne kvůli záchraně životů, přežití či získání zásadních informací potřebných k vítězství, nýbrž čistě kvůli prachům!...úplně stejné, jako když bankovní lupiči žádají od pokladníka kód k sejfu pod pohrůžku smrti!)

str.170
Když lidé z blízkého židovského města Fadaku slyšeli, co se stalo, poslali za Prorokem vyslance s žádostí, aby je ušetřil, pokud mu dají všechen svůj majetek. Souhlasil. Poté, co uzavřel dohodu s lidmi z Chajbaru, požádali ho, aby jim dovolil obdělávat svá vlastní pole a ponechat si polovinu toho, co vypěstují. Řekli: "Vyznáme se lépe ve statcích a jejich obdělávání." Prorok s nimi na tomto základě uzavřel mír, ale dodal: "Pokud bude pro nás výhodné vás vyhnat, učiníme tak."
(co přiměje člověka odevzdat všechen majetek a nabídnout se na otrockou práci...?!, jaký strach asi islám šířil?!; vskutku spravedlivá smlouva, zvláště dodatek o legálnosti porušení, pokud se už Muhammadovi nebude líbit nebo hodit...)