!!! Nikdo není tak slabý, aby nemohl pomáhat druhým !!!

Únor 2011

Obyčejný ,,křesťanský´´ blues

8. února 2011 v 10:42 | Pavel pabián |  Texty písní
Obyčejný "křesťanský" blues

Slunce svítí do pokoje a já, Bože, v leže v stoje
se zas cítím, jak ryba v síti.
Slunce svítí ráno, večer, někdo se smál, někdo brečel,
a já se cítím, jak ryba v síti.

Plavu ač jsem neplavec,
lítám při tom nesu klec,
ryba v síti se možná cítí - líp.

Ptáci řvou, že prej radostí a mě bolej všechny kosti,
když se cítím, jak ryba v síti.
Už i kliďas soused vřeští, moje hlava z toho třeští,
zase se cítím, jak ryba v síti.

Sprinter s koulí na noze,
vězeň co čte ve výloze,
a už na to přišel, kam všude lítá Fišer - bez něj.

Pavouk vylez´ze svých skrýší, jsme si ráno nějak bližší,
já se cítím jak ryba v síti.
Možná je to tím že tuší, že mě dneska nevyruší,
když se cítím, jak ryba v síti.

Spřádá svoje sítě tiše,
mě svědomí hryže, hryže,
a tak se cítím, jak ryba v síti - chycen.

Pravda a lež

8. února 2011 v 10:38 | Pavel Pabián |  Texty písní
Pravda a lež

Pravdu z trůnu sesadili
a bez pocitu viny
sami sebe ujistili
že souzen bude jiný

Nechali pravdu na zástavě
a pod ní řady shrbených
v záplavě řečí už jen slabě
lze zaslechnout pláč souzených

Ref: Zase se ptáš, hlavu zvedáš,
obočí povytažené.
Možná že strach je silný tak,
že před sebou tě jak dobytek žene.

To jsme to pěkně vyčistili
od plevele a vůbec všeho
když kácí se les lítaj třísky
snad účel světí nitra mého

A heslo zní - kdo nejde s námi
tak takovej jde proti nám
co na tom že Kristovi rány
jsme naplnili solí

Ref: Zase se ptáš...

Už zase smích a velký gesta
uchlácholený svědomí
vždyť každý ví že jednou ze sta
i mistr tesař se utne

Dost bylo řečí o pastýři
co jednu ovci hledá
bez ceny je hlava na talíři
toho kdo se přesvědčit nedá

Ref: Už se neptáš a strach nemáš
tváříš se, že po něm památky není.
V jednotě už, za zády nůž
a beránek s úsměvem - ach ne - vlčí zuby cení.

My

8. února 2011 v 10:37 | Pavel Pabián |  Texty písní
My

Květino - kolikpak asi stojíš
Hodino - krátce před rozedněním
Bolavá - jako spálený záda
Voňavá - já už se neovládám
Chci - slyšet jak tep ti bije víc
deka už nezakryje nic

Žádoucí - dneska víc než před léty
Matoucí - zkušenosti odlétly
Prostě má - láska jak v televizi
Pálivá - nesmělost teď už mizí
Pryč - vždy znovu hledám k tobě klíč
dvě těla jsou si ve tmě blíž

Ref: Láska je víc než jen doteky
podobná je ránu u řeky
Když nohy mrznou a srdce hoří
Krásná je jako naděje
a bolí jako kurděje
A srdce hoří

Barevná - malířem byl sám život
Nádherná - nejsem nejlepší pilot
Ztracený - v záhybech tvojí lásky
Chycený - odpověz na otázky
Kdy - jsem přestal říkat já a ty
zůstalo jenom prosté my

Slečna

8. února 2011 v 10:37 | Pavel pabián |  Texty písní
Slečna

Jako jehla v kupce sena, ztracená se cítíš celá.
Jako svíčka, ta z kostela, co se mihotavě bělá - osamělá.
Jak oblázek na dně říčky, jak temnota kolem svíčky,
je to světlo nebo není, naděje či zapomnění - odsouzení.

Ref: Toužíš slyšet, že jsi hezká, toužíš vědět právě dneska,
že jsi zvláštní, jedinečná - slečna.
Nejsi vůbec obyčejná, jako každá druhá stejná,
ty jsi zvláštní, jedinečná - slečna.

Všude kolem tolik lidí, tolik lesku, tolik bídy.
Každý křičí, ví jak na to, na tvých šatech světa bláto - poskvrněná.
Jak oblázek na dně říčky, jak temnota kolem svíčky,
je to světlo nebo není, naděje či zapomnění - odsouzení.

Ref: Toužíš slyšet...

Něžná slova o svých očích, odezíráš ze rtů něčích.
Možná bolest ze zklamání, radovat se ti teď brání - odmítnutá.
Jak oblázek...

Ref: Toužíš slyšet...
Veliká je tvoje cena, krví Krista vykoupená,
pro Něj zvláštní, jedinečná - slečna.

Životní balada

8. února 2011 v 10:35 | Pavel Pabián |  Texty písní
Životní balada

Za pětatřicet let, poznal jsem to co říkal děd,
že není všechno zlato, co se třpytívá.
Kolik jsem prošel rozcestí, kolik je reklam na štěstí,
skoro zadarmo, dvojitá síla bolestí.
Občas i rány do týla, to když jsem honil motýla
a při tom šlapal mezi řádky, zavedené pořádky.
Já cítil se být trubačem, pravdy a lásky hledačem,
bezcennou nabízel jsem marnost, však třpytivou.

Ref: Mezi ostnatými dráty u pasu vždycky dva granáty,
pod vlajkou se zkříženými hnáty, bloudil jsem.
Mezi Jekyllem a Hydem, dítě květin v němž se najdem,
mezi ztracenci i soudci, bloudil jsem.

Kdo včera rozkradl mi svět, iluzí, snů, mých dětských let,
kdo rozbil hrad z barevných kostek, názorů?
Co chvíli pivo rozlité, na tácku verše rozpité,
ještě aspoň dnes být básník, generace rozbité.
Už nezbylo mi vůbec nic, záchraný pás knih, analýz,
jen pýcha říká, na mou duši, pokora ti nesluší.
Na rtech svoboda, láska, čest, a v srdci pouta, zloba, lest,
hlásaje nezávislost, volnost, vlastního hříchu zajatcem.

Ref: Mezi ostnatými dráty...

Má cenu do kamení sít, do prasklé láhve vodu lít,
hledat jehlu v kupce sena, bez cíle žít?
Živý jak mrtvý v hrobě hnít, ne dni však léta ve tmě být,
pak díky Bože uslyšel jsem Syna tvého jasný hlas -
Lazare (Pavle), pojď ven!

Ref: Tam mezi ostnatými dráty, sundal mi od pasu granáty,
strh´vlajku se zkříženými hnáty - Boží Syn.
Už ne Jekyllem ani Hydem, dítě Boží v němž se najdem,
láskou kříže vykoupeni z našich vin.

Sněží mi do duše

7. února 2011 v 12:21 | P. Pabián |  Básničky
Sněží mi do duše

Sněží mi do duše
vločky jsou slova
mají ostré hrany
Pohřební vůz
nebožtík volá
dva v davu
sami
Pod autem kočka
snad noc se dočká
smrti....a rána
Nebeská brána
z dálky se směje
v andělském bijáku
namísto filmů
teď pouštějí klipy
Parta apoštolů
vypráví vtipy
Totálně svobodní
smíchy bez sebe
vždyť poznali nebe
takové jaké je
bylo a taky bude
Sněží mi do duše
vloček ostré hrany
mě chladí i hladí
zachrání i zradí
Tak jako ty...

Jak žít?

7. února 2011 v 12:19 | P. Pabián |  Básničky
Jak žít?
Bojím se být sám
jen myšlenkama hnán
jako jelen v říji
když kolem vlci vyjí

Bojím se být v davu
kdy jen tak s proudem plavu
nebo se honím s časem
jako pes za svým masem

Bojím se být ve třech
když teče voda ze střech
pod deštník už nevejdu se
chodím s křížkem po funuse

Tak jedině být v páru
ve dvou táhnout svou káru
běda - co je to za kozu
jsem pátý kolo u vozu

Už vím...
Někdy sám a někdy kvarta
zejména když jde mi karta
někdy deset při fotbale
jindy ve dvou do postele

Knajpamen

7. února 2011 v 12:18 | P. Pabián |  Texty písní
KNAJPAMEN

V knajpě bez větráku
maje to na háku
když stojí v haptáku
v kouři jako v láku

Prý je to k nevíře
co je to za zvíře
v takovýhle díře
s plícema havíře
/:naložený.....sám bez ženy:/

Jenom se směje a taky chechtá
vodka ho hřeje a pívo lechtá
Taková troska, každý to vidí,
měl by bejt smutnej, že se nestydí
A on se směje a taky chechtá
vodka ho hřeje a pívo lechtá, když
/:naložený - denně, sám bez ženy - jen se směje

Všechny problémy zahodí
když v hospodě se posadí
občas kytaru naladí
a pak mu vůbec nic nevadí

Vysmátej každej den
prožívá si svůj sen
říkaj mu knajpamen
tak proč by vůbec chodil ven, je
/:naložený.....sám bez ženy:/

Jenom se směje a taky...