!!! Nikdo není tak slabý, aby nemohl pomáhat druhým !!!

Zůstaň

1. května 2009 v 16:25 | Pavel Pabián |  Básničky

Zůstaň

Zůstaň...
křik racků kolem lodi na Máchově jezeře
vrhajících se na kousky pečiva, které k nim vyletují
do vzduchu
jak klobouky a čepice při oslavách konce války
Zůstaň...
volání do tváře noci plné touhy po rozbřesku
nasycen tmou a minulostí, jak oběšenec lapající
po dechu
včerejšek nazván dneškem a zítřek ztratil odvahu být dnem už při pohledu z dálky
Zůstaň...
výkřik z davu, co marně hledá adresáta a příjemce a neprozradí autora
beton a asfalt venku i uvnitř v srdci, jen starý dům má v okapech snad
trochu mechu
vzpomínky bolavé, sebrané z chodníku, hozené na papír a dané do obálky
Zůstaň...
a nebo radši jdi a už se nikdy nevracej
nůž otočený v ráně, ručička na hodinách s odpornou pravidelností krade čas, jen tak, beze spěchu
pouliční lampy na stropě mé ložnice a na stolku zapomenuté korálky
Zůstaň...
sne děsivý, hrozný a žádoucí, navzdory rozumu
podoben dítěti a nebo starci - když pláčou jsou stejní, já schizofrenik
bránící se krachu
a alarm auta nakopnutého opilcem vyhrává svou symfonii bláznů
Zůstaň...
zběsilá touho po pravdě, bluesový tóne zahraný neuměle, ale s citem,
rezavé ráno na podzim, dychtící po zbytcích tepla slunečních paprsků a jen tak
bez povzdechu
ztrácím své naděje roztrhanou kapsou saka do něhož se obléklo mé srdce
Volám, pláču, škemrám a žebrám -
zůstaň - má naděje!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama